Život v mé hlavě
Zlomové okamžiky, přesně takové, které jsou pro ni významné, a které si nejspíše bude pamatovat do konce života. A nebo taky ne. Napadlo jí v zápětí. Bude si pamatovat první pusu, první lásku, rodiče, svého nejlepšího kamaráda, ale nejen ty dobré okamžiky... Stejně tak dobře si bude pamatovat smrt blízkých, odmítnutí a neúspěchy, ba možná si je bude pamatovat lépe a bude jich víc, než těch hezkých okamžiků. Napadlo někoho někdy, co by se stalo, kdyby zapomněl celý svůj život a probudil se netušíc, co je zač, na tuto zemi? Co by se stalo, kdyby tady už nebyla? Přesně takové myšlenky měla právě tu osudnou noc. Byl Štědrý den, tedy 24. prosince. Všude sníh, hvězdy na obloze a ona seděla v pokoji se zlomeným srdcem, s hlavou plnou myšlenek o konci života a tělem tak křehkým, jako nikdy předtím, zatímco všichni ostatní se topili ve snech, kromě ní a něho. Tolikrát přemýšlela o tom, jak se musí cítit všechny ty zneužité dívky, které stejně všechny nakonec zavřou do ústavu pro psychicky naruš...