jednaprastenazubarka

Diagnostická kritéria pro BN podle MKN-10 (F 50.2) A. Opakované epizody přejídání (nejméně dvakrát týdně po dobu 3 měsíců), při nichž je v krátkém čase konzumováno velké množství jídla. B. Neustálé zabývání se jídlem a silná, neodolatelná touha po jídle (žádostivost). C. Snaha potlačit "výkrmný" účinek jídla jedním nebo více z následujících způsobů: vyprovokované zvracení, zneužívání projímadel, střídavá období hladovění, užívání léků typu anorektik, tyreoidálních preparátů nebo diuretik; diabetici se mohou snažit vynechávat léčbu inzulinem. D. Pocit přílišné tloušťky spojený s neodbytnou obavou z tloustnutí (pacient usiluje o nižší než premorbidní a často přiměřenou hmotnost). Často (ne vždy) je v anamnéze epizoda anorexie nebo intenzivnějšího omezování se v jídle. Deprese byla zdokumentována v mnoha klinických případech. Některé studie ukazují, že depresivní stavy různých intenzit nastiňují rozvoj poruch příjmu potravy. Prevalence nemoci se u osob s těžkými depresemi pohybu...

Psychogenní přejídání - je charakteristické záchvaty přejídání. Rozdíl od prostého přejedení je v požití většího množství jídla během krátké doby (do 2 hodin) a hlavně v pocitu ztráty kontroly nad jídlem. Ze začátku přejídání může být chuť a složení jídla velmi příjemné, ale později se dostaví pocit znechucení a studu. Lidé, co propadají psychogennímu přejídání, jedí až 2x rychleji než běžná populace, mohou ukrást jídlo ostatním a jíst vyhozené zbytky. To co dělají, samy považují za ostudné a nechutné (Papežová, 2003, 17-18).