Štěstí, neštěstí.
Sezení doma a čekání na zázrak, že by každodenní náplň mého života? Štěstí? Když jsem doma sama a přijede za mnou. Když jsem doma sama a přijede mě rozveselit. Přesně to ve mně vzbuzuje štěstí. Ale... Jak dlouho zůstane? Hodinu, maximálně dvě. Chtěla bych s ním strávit dlouhé hodiny, ne počítat minuty, kdy mi řekne, že jede domů. Nechci odpočítávat minuty, kdy budu doma zase sama. Většinou to bývalo tak, že ode mě nikdo odejít nechtěl a snažil se zdržet, jak nejdéle to jen šlo. Najednou přišla změna. Netrávíme spolu hodiny jako jsem trávila se všemi ostatními. Skoro se nebavíme a málokdy spolu voláme. Dobře mně položená otázka byla, jestli jsem s tím spokojená.Nevěděla jsem, co říct. Nikdy jsem nic podobného nezažila, vždycky se se mnou ten dotyčný snažil trávit čas, snažil se, abych byla šťastná, snažil se mě podpořit a pomoct mi. Ale teď? Jsem na všechno zase sama. Zase. Moje nejlepší kamarádka má kluka, se kterým tráví veškerý svůj volný čas a já se jí nedivím. Můj dobrý kamarád by ...